ZÁKON č.5 - STRACH

Učil jsem se zrovna na zkoušku z obchodního práva a byl jsem si jistej, že mi z toho konečně jebne. Zíral jsem na ty nekonečný hory cizích zápisků a otevřenejch učebnic a paragrafů a zákoníků - a úplně příšerně mě to nezajímalo. Celej zoufalej jsem se snažil luštit nějaký zpíčený náležitosti nájemních smluv a najednou jsem úplně ztuhnul.

Obejvák ve štěcho zmizel a já se přenes do doby našeho prvního koncertu s JNB na gymplu. Za celou kapelu jsem právě podepisoval nájemní smlouvu v nový zkušebně, kterou jsme chtěli na jeden měsíc a s nonstop přístupem, abysme tam mohli 24/7 hrát, chlastat a spát. Tenkrát jsem nějakou debilní smlouvu vůbec neřešil, ale teď, po pěti letech, mi to najednou došlo - já se nechal nachytat!

Vymrštil jsem se od stolu a běžel jsem tu smlouvu hledat po všech šuplíkách. Po hodině šílený paniky jí fakt najdu a málem mě odvezou. Držim ten pekelnej papír v úplně zpocenejch dlaních, a přeju si, ať tohle neni pravda - je to podepsaný na dobu neurčitou. Okamžitě se mi vybavuje, jak ten týpek tenkrát tvrdil, že má u sebe jenom smlouvu na dlouhodobej pronájem. Ukecal mě, že to prostě takhle podepíšem, já mu dám dva litry a po měsíci vrátíme klíče a hotovo. Ale co když to udělal schválně?!

Zachvátila mě strašlivá panika a pořád dokola jsem prohledával starej telefon a mail. Nedohledal jsem žádný potvrzení o ukončení nájmu ani předání klíčů a viděl jsem se už jenom u soudu v poutech. Co budu dělat, až se mi teď ozve, že mu dlužim půl mega?! Obvolal jsem celou tehdejší kapelu, jestli si to někdo pamatuje a jestli budou splácet ten dluh se mnou. Pak jsem googlil toho týpka, jestli to neni nějakej známej podvodník, a jel se podívat, jestli ta zkušebna ještě funguje. 

Místo zkušebny jsem ale dojel do školy a tam naběh na nějakýho chudáka z katedry práva, aby mě z toho průseru dostal. Příšerně mi bušilo srdce a motala se mi hlava a on na mě zíral (oprávněně) jak na naprostýho blázna. I ten týpek ze zkušebny by asi dost čuměl, co všechno jsme spolu najednou po pěti letech v mojí hlavě zažívali. Kvůli všem těm představám o soudních sporech a vězeních jsem dalších několik dní lítal ve světě zkázy a na tu zkoušku z obchodního práva jsem vůbec nešel. 

Jak jsem se předtim bál, že mi z toho učení jebne, tak jsem vůbec netušil, že už mi dávno jeblo. Strach je strašně zrádnej v tom, že umí šáhnout úplně po čemkoliv - a je mu naprosto ukradený, co je to zase za píčovinu. U stolu se štosama papírů se mi v reálu nic zvláštního nedělo, tak si prostě moje schíza odskočila někam jinam. Teď zrovna posloužila stará nájemní smlouva, ale můj nekonečnej strach mi odjakživa psal jeden katastrofickej scénář za druhym - a v hlavních rolích obsazoval úplně náhodný lidi, věci a události.

V dobách podpisu tý smlouvy jsem sice neřešil její podmínky, ale zato jsem si byl úplně jistej, že umírám. Do kapely jsme zrovna vzali novou zpěvačku a já s ní po pár dnech ztratil panictví - a po dalších pár dnech jsem přestal bejt schopnej jíst a spát. Začal jsem umírat strachy, že jsem chytil AIDS. V kapele jsem vyhlásil pauzu a ve škole jsem odevzdával prázdný papíry - nemoh jsem se učit ani hrát ani dělat cokoliv jinýho. Půl roku jsem odkládal krevní testy a snažil se smířit s tim, že je po všem. Ať jsem byl fyzicky zrovna kdekoliv, tak jsem pořád dokola prožíval jenom jeden jedinej okamžik - stojim v ordinaci a sestřičky mi s tragickym výrazem podávaj výsledek - HIV pozitivní - a můj život je navždycky zničenej.

Když jsem se konečně odhodlal dojít si pro reálnej verdikt, tak bylo všechno čistý. Já se ale strašně bál, že ty testy omylem v laboratoři prohodili, a můj pozitivní výsledek dostal někdo jinej - tak jsem se chodil testovat furt dokola. Reálná šance, že ze svýho prvního sexu rovnou chytnu AIDS je téměř nulová - jenomže můj strach na nějakou pravděpodobnost bohužel úplně sere. Vždycky z čehokoliv vezme tu úplně nejhorší variantu, dá jí 100% jistotu, a začneme to spolu rovnou preventivně prožívat. A když se ta katastrofa časem konečně ukáže jako nesmyslná fikce, tak jenom začneme ten scénář psát zas trochu jinak. 

S Halášlem jsme takhle jednou vyrazili na večírek do Dlouhý a já tam potkal Katku. Nad ránem jsme skončili u ní v posteli a celou sobotu jsme prošukali. Sám sebe jsem prosil, ať si nechám ten kondom nasazenej - že další psycho už nedám. Katka ale najednou zasténala, že zezadu je to boží a že chce píchat bez gumy - a já vzápětí zděšeně koukám, jak se to fakt děje. Dovnitř jsem se sice nevystříkal, ale i tak můj strach měl zelenou. Okamžitě jsem na 14 dní lehnul s horečkama a dalšim příšernym  záchvatem - těhotná princezna a děti omylem.

Lukáš se mě po čase na terapii ptal, z čeho jsem byl s Katkou tak strašně vyděšenej. Já na něj vyštěk, že je to snad jasný - dítě s náhodnou holkou z baru, která tohle určitě dělá furt a já s ní teď budu mít zničenej život. Lukáš se jenom zklamaně usmál a přikejvnul, protože viděl, že tuhle message se mu zatim předat nepodařilo. Snažil se mi jenom naznačit, že i když je sice dobrej nápad používat při random sexu kondom, tak můj problém je někde úplně jinde - jsem úplně plnej strašně silnýho strachu.

Ať už to byla těhotná holka nebo zavirovanej sex nebo zmatenej týpek ze zkušebny, tak v mym světě zazněl pokaždý ten samej verdikt - konečně jsem se chytil do pasti a život právě skončil. Proč se ale furt dokola ve svejch myšlenkách připravuju na to, že se všechno úplně katastrofálně zesere? Kdybych všechny tyhle pocity už dávno v sobě neměl, tak bych se jich vůbec bát nemusel. Neuměl bych cejtit něco jako je strach - ten pochází jenom ze zkušenosti.

Sice se na první pohled ve svejch záchvatech hrůzy bojim o svojí zničenou budoucnost, ale prožívám jí už teď v současnosti - realizuju tak svoje temný pocity - který vznikly v mojí minulosti. A pokud se pořád jenom bojim, že jednou skončim ve vězení s obřím dluhem a smrtelně nemocnej...tak ve skutečnosti už dávno žiju život mrtvýho zadluženýho vězně.

:):

29. listopadu 2015, práce

takhle vystrasnej sem v zivote nebyl

katka

tohle sem posral

mam pocit ze se zblaznim

zkousel jsem se divat na nejaky filmy ale to se neda

vsude vidim jenom tehotny holky

strasne se bojim podivat se na telefon

"vasiku jsem tehotna :(("

to ne tyvole to se proste nemuze ted stat

nemuzu mit najednou dite

co kdyz tam ta zprava fakt bude

zrovna kdyz to zacalo vsechno fungovat 

prosim at je tohle jenom ponauceni

musim skoncit s tim kalenim a s holkama

tohle jinak strasne spatne skonci

ale dost mozna uz je to vsechno fuk

dost mozna uz to skoncilo prave ted